(Tee Pee / Day After)

Tak i Tee Pee už mají svýho chlapa s kytarou. Sakra! Kde je na tomhle světě nějaká jistota? Folk na Tee Pee? Imaad Wasif je aspoň trochu jako Led Zeppelin, ale tohle už je čistej one-man pičus se vším všudy. Ale předsudky stranou: je to skvělý album!

(Pure Heart Records)

Po velice zdařilém debutním desetipalci, přicházejí Esa z lesa s novým singlem. Kapelu musel zaregistrovat snad každý, kdo sleduje dění na hardcore/punk scéně nebo se minimálně zajímá o české vinyly. Nový singl se jmenuje „Chtěl bych vidět svět dětskýma očima“ a přináší dvě písničky, „Papírový pouta“ a „Němý chlapec“. Nahrané byly ve studiu Ondřeje Ježka (Jámor).

(Hometown Caravan Records)

Singl vyšel u příležitosti společného evropského turné Austina Lucase, Cory Branana, Drag The River a vydal ho Hometown Caravan, jako svůj 30cátý titul. Vyšel ve stejný čas jako Austinovo kompilační LP „Collection“ a oboje spatřilo světlo světa se singlem „EP“ na Dog Lovers. Představovat Austina Lucase je nejspíš zbytečné. Kdo by neznal sympatického chlapíka s velkým srdcem a skvělým hlasem, že? Cory Branan je americký písničkář, který v současné době žije Texasu, Austinu.

(B Core)

Další procházka do minulosti. B Core už nejednou šáhl po starých deskách španělského punku. Tentokrát si vzal na mušku kapelu Eskorbuto a je jich nejvíc ceněnou deskou Anti Todo (anti-všechno), která patří dle znalců k tomu nejlepšímu co stačila tato trojka úřadující v letech 1980 až 98 natočit.

(Obscene)

Jak jste na tom s kombinováním hudebních stylů? Já s tím nemám problém. Před lety se ke mně dostalo kompilační CD „Rotten Fake“ s Agathocles, Scrawl a 7 Minutes Of Nausea. Zaujali mě tam Scrawl. Nechápal jsem, že by nějaká grindová parta mohla hrát předělávky od De La Sould, The Exploited, Lalo Schifrina, Terrorizer a Chic. Navíc s přehledem a tak chytlavým způsobem jakým to zvládli Scrawl. Právě oni propojují zdánlivě neslučitelné hudební styly, jako je grind s jazzem, ska a deathmetalem. Zahrané chytlavě, precizní technikou a s nadhledem. Místy melodičtí, přesto se ani náhodou nedají označit jako „stravitelná“ kapela. Časem se Scrawl přejmenovali na Le Scrawl a jejich dá se říct první „velká“ (má 21 minut) deska „Snowblind“ vychází po letech hraní na českém grindcore labelu Obscene.

(B Core)

Nevím jak to máte hozený vy, ale mě se při poslechu oblíbených desek vybaví příběhy, který ať už blíž či naprosto nesmyslně se pojí s určitou nahrávkou. Naprosté překopání osobní sbírky nahrávek, mě naštěstí donutil poslouchat věci na která jsem již léta nešáhl, samozřejmě pro neustálý příval nové hudby.

(Hometown Caravan Records)

Drag The River jsou to dva stárnoucí punx, kteří si své odehráli v různých punk/rockových kapelách a jejich současná tvorba je zcela lo-fi country (punk). Silné písničky, které vznikají s kytarou v ruce. Jsou z Colorada (U.S.A.) a Ti dva chlápci jsou Chad Price a Jon Snodgrass. Někdy hrají jen sami dva, jindy se obklopí dalšími muzikanty a pokud Vám něco říkají jména Tim Barry, Austin Lucas, Josh Small, Digger Barnes, Chuck Ragan, jsou pro Vás Drag The River správná volba. „2010 Demo(n)s“ lze brát jako "demo" nahrávka pro připravovanou novou desku.

(Obscene)

BEYOND TERROR BEYOND GRACE jsou z Austrálie? Tušíte správně a jejich album „Our Ashes Built Mountains“ vychází podobně jako deska grinderů Captain Cleanof na českém grind labelu Obscene. Jestli máš rád GRIND (psanej velkejma písmenama), jsi na správné adrese. Obě kapely jsou totiž nemilosrdná rubanice. Nechytej se však jen slova grind, z BEYOND TERROR BEYOND GRACE se Ti zatočí hlava a poslech Ti na duševní rovnováze nepřidá! 

(P.Trash Records)

Pánové a dámy, máme tady další kapelu ze zástupu, řekl bych, nové vlny power pop punku a jejich debutní deska nevychází nikde jinde než na německém labelu P.Trash records. Steve Adamyk Band jsou Kanady a původně je založil Steve Adamyk (Sedatives) jako svůj sólový projekt. V současné podobě s ním hraje i Dave s Emmanuelem (oba Sedatives). Retro PUNK ala 70. léta udělaný v novém tisíciletí nebo „Beatles pouštěný na 75 RPM“?

(Deathwish Inc.)

(Own Records)

Victory At Sea byla kapela, kterou jsem měl strašně rád. Spolu s June of 44, Shipping News, Hoover, Karate, Regulator Watts nebo Seam se ve druhý polovině 90. let zcela neočekávaně zjevili a odkryli úplně nový možnosti, jak přistupovat ke zvuku. Vůbec jsem nevěděl, že kytaristka a zpěvačka Mona Elliott po rozpadu Victory At Sea někde hraje, takže moje shledání s Travels bylo o to radostnější. Mona tvoří duo Travels spolu s kytaristou Anarem Badalovem z Metal Hearts a na jejich nový desce „Robber On The Run“ samozřejmě najdete podobný odstíny tý stísněný nálady, kterou tak geniálně dokázali zachytit právě Victory At Sea. To ale není všechno.

(Black Star Foundation)

Trefa do černého. Další počin od Black Star Foundation, kterým míchá svá vydavatelská rozpětí. A to je právě to co na Emilově (ex-Children Of Fall) vydavatelství miluju. Ta různorodost se kterou se pouští do dalších a dalších počinů. Podle jakého klíče a nebo proč je anarchistická černá hvězda ve znaku tohoto labelu to už najdete třeba na jeho stránkách.

(Young God / Day After)

Památnou první etapu Swans (do alba "Children Of God") osobně považuju za jeden z největších extrémů, kam se kdy muzika dostala. A to včetně všelijakejch elektro/industrial/ambient výbojů. Swans byli v tý době (1983 – 1987) naprosto nelidský: zvuk totálně nepřátelskej vůči zbytku světu, ani nejmenší náznak kompromisu, čistý zlo. Když Michael Gira zhruba loni oznámil, že to se Swans zkusí znova a že jako výchozí bod pro novej zvuk bere právě první nahrávky, byl jsem dost zvědavej. A „My Father Will Guide Me Up A Rope To The Sky“ mě nezklamalo – protože mě to úplně přikovalo k zemi.